Volby a moje účast v nich kandidáta č. 7 v Ústeckém kraji za POLITICKÉ HNUTÍ ZMĚNA

Oslovilo mne, politické hnutí Změna s tím, jestli bych nechtěl kandidovat v Ústeckém kraji v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny ČR, právě za politické hnutí Změna. Vzhledem k tomu o jaký subjekt se jedná a jací lidé se na tomto podílejí, jsem se dlouho nerozmýšlel a naopak pocítil velikou čest z toho, že i já mohu být součástí takového uskupení. Takže jsem v Ústeckém kraji na kandidátní listině politického hnutí Změna jako číslo 7.

Politické hnutí Změna na své kandidátní listiny umístnilo lidi, kteří jsou dlouhodobě občansky aktivní a za kterými je vidět kus odvedené práce v obcích, nebo krajích. Pokud to nejsou přímo zastupitelé a radní, tak se jedná o občany angažované a se zájmem o své město a region. V mém případě se krom jiného, nejspíš očekává jistá invence směrem k řešení problematiky vzájemného soužití Romů a většinového obyvatelstva a zejména situace kolem sociálně vyloučených romských lokalit. Je pravdou, že dlouhodobě sleduji proces romské integrace v celostátním měřítku a aktivně se zapojuji na lokální úrovni do různých projektů. Za těch 10 – 15 let co bedlivě studuji všechny Koncepce romské integrace, Strategické plány a všemožné analýzy jsem si uvědomil, že netřeba vymýšlet již vymyšlené, ale je potřeba začít implementovat. Veškeré materiály, které zmiňuji, byly požehnány Usnesením vlády ČR. K realizaci však docházelo jen sporadicky, ministerstva tento problém nezvládala dostatečně řešit v duchu zmíněných koncepcí. Obce neměly a doposud nemají dostatečné páky na to jak napjatou situaci vyřešit o krizových plánech, ani nemluvím. Nedivme se proto, že to pak vyhřezne a obyvatelé našich měst jdou do ulic frustrovaní a naštvaní.  Mé vize a postoje jsou na tento blog příliš obsáhlé. Rozepisovat se o Koncepci romské integrace, tak jak ji vnímám já, také nelze na několika stránkách, navíc pokud v současné době dochází k upgrade tohoto klíčového materiálu. Rozhodl jsem se proto, učinit krátký nástřel toho, co bych prosazoval, respektive o čem jsem přesvědčený, že mělo být takto změněno v segmentech bydlení a zaměstnanosti, které považuji za klíčové.

Negativní postoj většinového obyvatelstva vůči Romům je v současné době skutečně masivní. Pomineme-li jekot neonacistů, který dlouhodobě zní v tuzemském éteru, tak je potřeba racionálně a bez zbytečných kudrlinek nazvat věci pravým jménem. Dnes již nezuří válka mezi Romy a neonacisty, ale obyčejní a spořádaní obyvatelé našich měst stojí s neonacisty v jednom šiku. Je proto důležité jít po příčině tohoto fenoménu poslední doby. Označit to za rasismus a v tomto duchu situaci posuzovat je sice jednoduché, ale zároveň nepravdivé a problém neřešící. Být pohodlným a souvislosti ignorujícím jedincem, možná bych se spokojil s takovým vysvětlením a staral se o své záležitosti.

Jenže to nemohu, nelze přijmout černobílé vidění světa a nelze vnímat vyhrocený konflikt takto přízemně. Uvnitř sociálně vyloučených romských lokalit máme zaděláno na velký problém, který je potřeba uchopit a nebýt přitom úzkoprsý. Nespokojené obyvatele našich měst nemohu označit za rasisty, jen proto, že ze zoufalství vyjdou do ulic. Je nezbytné ve velkém měřítku zahájit a podpořit aktivity, které pozitivně ovlivní názory majority a zvýší povědomí o zapojení romských komunit do spolupráce při řešení nepříznivé situace. Sociálně vyloučené komunity se musí na řešení své situace aktivně podílet.  Je absolutně klíčové podnítit romské komunity k tomu, aby v procesu integrace hrály mnohem aktivnější roli. Stát prostřednictvím Agentury pro sociální začleňování by měl mohutně podporovat obce v pokusech o nové formáty politické participace. Silnější participace Romů bude nepochybně efektivnější než paternalistické přístupy, které jsou zde aplikovány již déle jak dvacet let a my jsme svědky sice dílčích úspěchů, ale neregistrujeme markantní posun k lepšímu. Integrace Romů do společnosti uvízla na mrtvém bodě a my se můžeme jenom domnívat, čím to je. Faktem, ale zůstává, že tam, kde se Romové částečně zapojují a aktivně spolupracují na řešení problémů, se situace lepší. Patrné je to v segmentu bezpečnosti a případech lokalit, kde fungují asistenti prevence kriminality z řad romské komunity se znalostí daného prostředí. Do procesu integrace, jsou aktivně zapojeni sami integrovaní a to teprve můžeme označit za krok kupředu.

Systém státní sociální podpory a dávek v hmotné nouzi spíše demotivuje a svým způsobem vytváří z celé jedné generace Romů, nikoliv pohodlné, nepřizpůsobivé lidi, ale sociálně a občansky zdeformované bytosti, koncentrované v sociálně vyloučených lokalitách. Je potřeba zamyslet se nad náhradou složitého dávkového systému tzv. základním příjmem, nebo jinou alternativou. Navíc je nezbytné, aby zaměstnavatelé byli motivováni k zaměstnávání obtížně zařaditelných osob na trhu práce, mezi něž patří obyvatelé sociálně vyloučených romských lokalit, u kterých dlouhodobá evidence na Úřadu práce, jde navíc ruku v ruce s nedostatečnou kvalifikací a pramalým vzděláním. Jistá opatření se již osvědčila v praxi, jako efektivní, například společensky účelná místa, veřejně prospěšné práce, podpora zaměstnanecké rekvalifikace, hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst. Raději úhradu mzdových nákladů zaměstnavateli v plné výši ze státní pokladny, než demotivující dávku v hmotné nouzi. Aby bylo možné řešit zásadní problém sociálně vyloučených lokalit, je zapotřebí především zvýšit zaměstnanost.

Podle analýzy GAC z roku 2006 bylo v této naší zemi 330 takových lokalit a v nich žilo více jak 65 000 převážně romských obyvatel. Osobně jsem v těchto lokalitách pracovně velice často, dalo by se říci denně, spolupracoval jsem s Agenturou pro sociální začleňování na tvorbě situační analýzy v našem městě a uvědomil si, že problematika vyloučených lokalit je zásadní a nejpalčivější téma nikoliv v regionu, ale celostátně. Prostě a jasně se to zhoršuje, jsou celé bytové domy, kde žijí Romové a kde je 100% nezaměstnanost. Po sedmi letech se odborná veřejnost shoduje na tom, že tato čísla budou mnohem vyšší. V letech 2013 – 2014 bude k dispozici nové mapování tohoto stavu. Doposud, ale neexistuje žádné systematické řešení sociálního bydlení a zodpovědné ministerstvo jeho přípravu odložilo již několikrát. Existují náznaky, že Ministerstvo pro místní rozvoj založí svou koncepci poskytování bydlení pro chudé na podpoře soukromých ubytoven. Pokud však nebude toto ukotveno legislativně a to ve formě zákona o sociálním bydlení, budou veškeré snahy obcí stát na vodě. Definici toho, co skutečně je sociální bydlení, prostě nemáme. Není jasné, jestli to bude v rukou obce, nebo se tím bude moci zaobírat i soukromý subjekt. Jaká bude forma, cílová skupina, garantovaná cena nájemného, budou to bytové domy, nebo ubytovny se společným sociálním zařízením a kuchyní pro všechny rodiny na patře, jako doposud? Pokud bude jasná definice a regulace ceny bytové jednotky, která je v režimu sociálního bydlení, je na místě projednat za stropování dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a dávky v hmotné nouzi (doplatek k příspěvku na bydlení)
Problematika sociálně vyloučených romských lokalit je v současné době zásadním tématem, které nelze populisticky uchopit a neodborně proklamovat polovičaté a nerealizovatelné scénáře řešení.

Osobně ze své pozice Roma, který pracuje s obyvateli sociálně vyloučených romských lokalit na jejich začlenění se do společnosti, mám velice dobré zkušenosti s realizací efektivních programů romské integrace. Vždy jsem se snažil maximálně zapojit do řešení problému samotné aktéry. Aktivizovat, zapojovat do procesu a motivovat cílovou skupinu je cestou k efektivitě.

Drahomír Radek Horváth

kandidát č.7 v Ústeckém kraji

Změna politické hnutí

Archiv: Tradiční romská jídla

(Bala) Goja - Recept č.1.                               

Suroviny:

1 svazek vepřových střev

20 dkg hladké mouky

1 / 2 kg kysaného zelí

1 lžička soli 1 lžička pepře

Postup přípravy:

Střeva pořádně několikrát vymyjeme. Brambory nastrouháme a smícháme s moukou a solí a pepřem. Tuto směs naplníme do střev. Konce střev uvážeme nitkou, aby nám náplň nevytekla. Dáme uvařit do vařící osolené vody asi 30 minut. Pak je můžeme dát zapéci do vyhřáté trouby na 20 minut. Podáváme teplé, jako přílohu doporučuji kysané zelí s chlebem.

Je několik způsobů přípravy tohoto výborného jídla, ja například poznám (cucat) Goja postup je jako u (Bala) Goja-jen se použije namísto brambor, krupice ...

Ať tak, či onak, romské Goja patří mezi naše národní jídlo, setkáte se sním po celé europe u každé romské rodiny.

Bokoľa, Marikľa – placky recept č.2  

Suroviny:

1 kg polohrubé mouky
1 lžíce jedlé sody
1 lžíce soli
Sklenici vody

Postup přípravy:

Na stůl nasypeme mouku, uprostřed vytvoříme jamku, do níž přidáme ostatní ingredience. Těsto mícháme od středu a postupně přidáváme mouku. Těsto musí být vláčné a nesmí se lepit.

Dřevěný vál poprášíme hladkou moukou a vyválíme na něm 1 / 2 cm - 1 cm plát, který pomocí hrncový pokrívky vykrajujeme. Aby se nám těsto nelepilo, posypávame ho hladkou moukou. Tyto vykrojené placky - Marika pokládáme na rozpálený tál (příp. elektrický sporák). Pečeme je až tehdy, kdy se začne těsto obstarat si a na povrchu vznikají prstencové hrudky.

Podáváme k pečení a dušení masu, jako přílohy, popřípadě pečivo. Velmi chutné jsou omastené máslem a posypané cukrem k bílé kávě nebo k čaji.