Vysoké romské důchody zvedly ze židle Škromacha.

30.4.2011 11:20 - Ne všemu, co se na internetu objeví, se dá věřit. A to i když se to tváří sebevíc důvěryhodně. Jedná se o základní poučku, kterou stále dokola přeříkávají lidé, kteří se internetem zabývají. A na kterou stále celá řada běžných internetových uživatelů zapomíná.

Když vám někdo vypráví historku z černé sanitky, která se zaručeně stala kamarádovi jeho kamaráda a kterou vy sami slyšíte už od třetího člověka, těžko byste té historce přikládali nějaký význam. Když se však k internetovému uživateli dostane nějaký spam, který se tváří, jako že je z důvěryhodného zdroje (ideálně nějaké té státní instituce), tak je člověk schopen uvěřit i sebevětšímu nesmyslu.

Lidem často chybí soudnost, stýská si Škromach

A to je právě případ spamu (nevyžádané pošty/odkazu, který se šíří napříč internetem mezi jeho uživateli) o tom, kterak Romové trvale žijící na sociálních dávkách budou dostávat důchody vypočtené z průměrné mzdy 24 000 Kč měsíčně, aniž by kdy museli pracovat.

S tímto spamem se setkal i stínový ministr práce a sociálních věcí za sociální demokracii Zdeněk Škromach. Již před rokem se k němu dostalo vyjádření se zfalšovanou hlavičkou ministerstva práce a sociálních věcí, kde se psalo o tom, že Romům je vypočítáván důchod z průměrné mzdy. Místopředseda ČSSD se tak obrátil na tehdejšího ministra zmíněného resortu Petra Šimerku, aby informace prověřil. Krátce nato vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí tiskovou zprávu, kde popírá obsah onoho spamu a vysvětluje, jak se věci skutečně mají.

 Zřejmě zbytečně. Text o zvýhodňování Romů a nezaměstnaných oproti pracujícím koluje dál internetem. „Je to otázka soudnosti, čemu jsou ochotní lidé uvěřit," říká pro ParlamentníListy.cz Škromach, „Na důchod vzniká nárok až po 35 odpracovaných letech, takže už z logiky toho textu vyplývá, že je to nesmysl.

 Příklad spamu šířícího se internetem

Normálně pracující člověk, který vydělává 15 000kč měsíčně obdrží starobní důchod vypočítaný z této částky. naproti tomu Rom, který v životě nepracoval a žil z různých sociálních dávek má vypočítaný důchod z průměrné mzdy která je v ČR 24 000 kč

Úřady práce se zlatými řetězy rozhodně neblýskají 

Škromach sám zná takových mailů a falešných údajů celou řadu. „Neznám přitom žádný zákon, který by u nás byl konstruován speciálně pro nějakou etnickou skupinu," podotýká senátor. „Na základě výjimek, jako že si někde sociální dávky vyzvedl Rom ověšený zlatými řetězy, se vytváří zkreslené obecné povědomí o tom, že je náš sociální systém přebujelý a že se na něm dá profitovat. Kdo na tomto systému byl někdy závislý, ví, že tomu tak není. Ví, že na úřady práce lidi ověšení zlatými řetězy určitě nechodí," vysvětluje Škromach.

A pro ParlametníListy.cz dodává: „Problém je především ten, že takovéto spamy, historky a mýty zasévají mezi lidi nesnášenlivost. Paradoxně nejvíc se touhle nesnášenlivostí vyznačují ti, kteří se mohou snadno stát na sociálním systému závislí."

zdroj:www.parlamentnilisty.cz/parlament/195803.aspx





Aktuální rozhovor s Drahomírem Radkem Horváthem – pro slovenský server REDAKCIA 1 

Neonacistické pochody Českými městy

BRNO BLOKUJE

Nový Bydžov, Krupka , Brno


Vlna neonacistických pochodů Českými městy se stala v posledních dvou měsících fenoménem, který nemá obdoby. Především v oblastech, kde převážnou částí obyvatel jsou romští spoluobčané V posledních dvou letech se v této souvislosti na serveru Romea a v současné době i v celonárodním tisku, stále častěji objevuje jméno Drahomíra Radka Horvátha z Děčína. Měli jsme možnost setkat se sním v Novém Bydžově, posléze v Krupce a naposledy v Brně, kde jako vyzyvatel iniciativy Brno blokuje organizoval poklidnou blokádu trasy, kterou měl projít pochod Dělnické strany sociální spravedlnosti a dalších stoupenců neonacistických idejí. Shodou okolností, stejně jako v jiných městech, vedla trasa ulicemi, v nichž žije převážně romské obyvatelstvo.

Co Tě vedlo k tomu, že ses začal tak viditelně angažovat proti akcím DSSS? Bylo tím impulzem setkání starostů v Novém Bydžově a následným prohlášením, jehož využila právě tato strana?

Já se angažuji již hezkou řádku let proti všem formám extremismu a zejména vzrůstající vlně neonacismu a to nejenom na tuzemské, ale i mezinárodní scéně. Jako aktivní člen iniciativy občanů s názvem V Ústí neonacisty nechceme. Jezdím každoročně podpořit řadové občany do DRESDEN, kde se konají nejmasivnější pochody neonacistů v Evropě a zároveň je tady velice markantní odpor vůči těmto skupinám. Angažují se obyčejní němci, kteří si nepřejí, aby jejich krásným městem pochodovali neonacisté. To samé dělám s kolegy i v městech českých. Nejenom se účastním, ale také se spolupodílím na organizaci demonstrací. Letos jsem prostě více vidět. Nový Bydžov je letošní impuls a de facto živá voda pro neonacisty. Místní samospráva totiž zvolila velice nešťastnou a paušalizující rétoriku. Neomlouvám pachatele trestných činů, ale jsem zásadně proti kolektivní vině. Starosta Nového Bydžova úmyslně vyhrotil situaci a schůzka starostů, která následovala na svém jednání zvolila spoustu proti ústavních postupů. DSSS pochopitelně vycítila příležitost a vylezla z nory. A v takovou chvíli občan jako já vnímá morální povinnost otevřeně vystoupit a důrazně se ohradit.

Jaký je Tvůj názor na zásah Policie v Novém Bydžově?

Policie v Novém Bydžově ctila jen a pouze stanovisko pana starosty, který trval na tom, že neonacisté (DSSS+Národní Odpor+slovenští kolegové) musejí projít sociálně vyloučenou romskou lokalitou a tam šířit strach a nenávist. Absolutně neprofesionální postup policie bylo možno vysledovat během projevů na náměstí, kdy slovenský řečník opakovaně pozdravil „NA STRÁŽ!!!“. Zřejmě žádný policajt nevěděl toho dne kdo to byli HLINKOVI GARDY. Romové v Novém Bydžově a spousta dalších se však rozhodli nestát v koutě, když je znásilňována Ústava ČR a zablokovali ulici, kde žijí jejich ženy a děti. Policie zvolila možná oprávněný, ale určitě neadekvátně brutální zákrok proti těmto pokojným demonstrantům.

Myslíš si, že Nový Bydžov byl zkouškou na Krupku?

Neřekl bych zkouškou. Pochopitelně, že se rozumný člověk poučí z chyb a napříště se jich vyvaruje. To co jsme v Novém Bydžově mohli udělat lépe jsme v té Krupce již ne podcenili. Hlavní devízou první letošní blokády bylo upozornění na tento fenomén a v té následující se již začala masově angažovat větší část obyvatel. Za povšimnutí stojí zejména role církví, které vzali na svá bedra značný díl odpovědnosti a demonstranty a za formu jakou byla blokáda pojata. Kněží v krupce tváří v tvář zlu prostě necouvli, ani o píď. Byli věrni obhajobě a boji za křesťanské hodnoty a Romové s nimi stáli v jednom šiku, který česká policie opět velice brutálně rozehnala v průběhu bohoslužby.

Reakcí na zásah v Novém Bydžově byl vzrůst občanské solidarity zejména ze strany duchovních. Co říkáš na selhání Policie v souvislosti s útokem na dav modlících se lidí?

Jak jsem již naznačil v předchozí odpovědi, Nový Bydžov poukázal na situaci a v Krupce se to jasně odrazilo. Policejní analytici opět vyhodnotili záležitost špatně. V duchu hájení práva shromažďovacího opomíjejí a pošlapávají práva jiná. Ono totiž na modlící se lidi prostě nelze používat taktické výbušniny. Takové věci se nedějí, ani při válečném konfliktu. Útočit na bohoslužbu a na kněze prostě nelze, to nemá žádné ospravedlnění. Policie, ani na chvíli nevzala v úvahu alternativu odklonu pochodu neonacistů a přitom prostor tady byl. Jen a pouze asistovala těmto lidem v tom, aby mohli šířit své zvrácený myšlenky.

Údajně Policie zamykala vchody do panelových domů a nepouštěla je ven. Byl tímto porušen zákon?

Ano, vyhlásit obdobu Stanného práva pro Romy. Nabádat obyvatele z řad Romů k tomu, aby nevycházeli ze svých domovů a násilím je zatlačovat do vchodů panelových bytovek bylo hrubým porušením Ústavou zaručeného práva pohybu. Policie evidentně porušila zákon. Navíc opět nerozpustila shromáždění neonacistů, ačkoliv projevy některých řečníků, kterým dav tleskal vyhodnotila jako protizákonné.

Po těchto akcích média jakoby najednou nevěděla, jak reagovat. Co si myslíš o této skutečnosti?

Masová media v ČR jsou s objektivitou na štíru. Blokující lidi označují za anarchisty, levičáky atp., nad užívání termínů jako „údajná bohoslužba“, „zneužití zákona o shromažďování“ směrem k lidem, kteří nesouhlasí s pochody neonacistů našimi městy je prostě skandální. Jen hrstka internetových serverů informuje o skutečnostech pravdivě. Osobně musím poděkovat serveru Romea cz. a Deník Referendum cz. Většina medií totiž zkresluje a možná úmyslně šíří nepravdy o těchto akcích.

Jak vznikla iniciativa Brno blokuje? Jaký je Tvůj podíl na této akci?

Jako první bych uvedl, že my jako iniciativa V Ústí neonacisty nechceme jsme v předstihu komunikovali s obdobou brněnskou s názvem V Brně neonacisty nechceme. Kolega zajel do Brna osobně již pár dní před blokádou a nastínil možné alternativy, předal naše know-how a spolupodílel se na plánování tím, že dal k dispozici své zkušenosti. Také logo zmíněné iniciativy je de facto naše logo, které jsme jim dali k dispozici. Navíc disponujeme velice schopným právníkem, který je vždy na všech akcích k dispozici a vyhodnocuje situaci a podává podněty k patřičným institucím. V současné době pracuje na Ústavní stížnosti. Tohoto člověka jsme dali brňákům také k dispozici. Iniciativa Brno Blokuje vznikla za pochodu a podle mých informací úzce spolupracovala s iniciativou V Brně neonacisty nechceme. Jejich logo se inspirovalo německým originálem. Tito lidé z obou iniciativ odvedli velký kus práce a zaslouží si poděkování všech.


Stál jsi v čele průvodu. Jaké jsi měl pocity? Bál ses? Mohlo se přece stát, že by někomu z davu selhaly nervy a mohl vyprovokovat střet s policisty. Jak se vám to podařilo „ukočírovat“ ?

V Novém Bydžově jsem stál v čele průvodu a neměl jsem žádnou obavu o vlastní osobu, ale naopak o demonstranty kteří stáli po mém boku. Paradoxně však nebezpečí očekávané ze strany neonacistů pohltilo moje myšlenky natolik, že jsem vůbec nevzal v potaz možnou alternativu policejní brutality. To vystřízlivění bylo velkým šokem. Nehledě na to, že v TV pořadu Máte slovo jsem jasně pár dní před Novým Bydžovem kladl otázky Ministru Vnitra ohledně strategie policie při demonstraci a jejich možného sympatizování s DSSS. Byl jsem ujištěn o profesionalitě atd., a pak jsem byl přímím svědkem toho jak policie selhala a chovala se neprofesionálně. V Krupce jsem již byl obezřetnější, ale doufal jsem že se policie poučila…marně. Dav lidí kteří jdou nenásilně protestovat byl vždy velice disciplinovaný tady jsem nikdy neměl obavu. Romové byli velice pozorní při předávání instrukcí a ctili příkazy pořadatelů. Zatím pokaždé, když hovořím k romskému davu tak nemám problém s disciplínou těchto demonstrantů. Navíc v Krupce jsme měli po svém boku několik kněžích, kteří jsou přirozenými autoritami, mezi romskou věřící veřejností.

Myslíš si, že Policie ČR v Brně splnila svou roli?

Nemyslím si, že policie v Brně splnila svou roli. To by museli rozpustit shromáždění neonacistů na místě ve chvíli, kdy došlo k závadovému a protizákonnému jednání řečníků a shromážděných. Odklon pochodu mimo trasu je úspěch, ale nikoliv výhra. Policie nejedná v těchto situacích tak jak jí zákon ukládá. Nechrání všechny občany, ale jenom některé. Šířit strach a nenávist směrem k jedné skupině obyvatel je protizákonné a tohle policie v Čechách prostě nepotírá s patřičnou razancí.

Jaké máš plány do budoucna?

Teď bych si rád na chvíli odpočal a věnoval se naplno své práci projektového asistenta v jedné organizaci a novinařině, kterou poněkud zanedbávám. Do budoucna bych rád v ČR uspořádal zasedání všech romských aktivistů, rodových a klanových vůdců a předáků. Na tomto sněmu by měla být ustanovena romská reprezentace s patřičným mandátem jednat za komunitu jako za celek směrem k české společnosti a zejména směrem dovnitř naší národnostní menšiny. Prozatím je tady spousta samozvaných hlasů národa, kteří se tváří, že hovoří za Romy jako takové, ale není to pravda. Již podnikám patřičné kroky a spolupracuji s několika mladými a progresivními Romy, kteří tuto vizi sdílejí se mnou.

zdroj: redakcia1.blogspot.com/p/aktualne.html





 
  

Romské elity
Děčín, 17.10.2010 22:59, (http://blog.aktualne.centrum.cz)|

Bídné postavení některých Romů je utrpením pro stát. Nízká životní úroveň, chudoba, život ve vyloučených lokalitách, choroby, kriminalita, drogy, beznaděj. Toto není otázka lidských práv, ale jedná se o sociální problematiku.

Pochopitelně, že obce a ministerstva mají jednat v součinnosti s romskými elitami a zároveň každý zvlášť tak, jak situace vyžaduje. Skloňovat ve všech pádech otázky lidských práv v souvislosti s námi, Romy, mě osobně velmi irituje. Jedinec se ptá, proč to je takto prapodivně vnímáno a kdo to přiživuje. Jsou to ti sociálně zbídačení tam někde v ghettu? O tom pochybuji. Jasně, že absolutní většina toho, v čem se nacházejí ti nejzbídačenější z nás, má svou příčinu v nás samotných. To my společensky lépe situovaní Romové neseme jistý díl spolu odpovědnosti za to, v čem se naše komunita jako celek právě nachází.

Ze své pozice si mohu dovolit jedněmi pohrdat a druhým se potměšile usmívat. Nepotřebuji k životu ani jedny ani druhé.

Ti jedni - to jsou ti, kteří živoří na společenském dně.

Ti druzí jsou samozvaní spasitelé národa, kteří jako jedinou příčinu současného stavu vidí pošlapání lidských práv a svobod národnostní menšiny.

Já a mne podobní, kteří jsme se prosadili a náležíme k tzv. střední vrstvě, jsme měli dávno začít šířit osvětu v komunitě. Vštěpovat základy procesu vzájemné závislosti. Vzájemné je stěžejní, vzájemné mezi minoritou a majoritou. Vzájemné znamená brát i dávat. Vzájemné skloňovat ve všech pádech a nedopustit navození sebestředného kurzu, který tady vévodí. Oni totiž musejí být také rozvíjeny dovednosti kritického myšlení. Chybí tu smysl pro vlastní sebehodnocení a podpora úcty k druhým. Jedním dechem je nutné dodat, že je důležité předsudky chápat v širším kontextu a zamyslet se nad tím, jak vznikají a z čeho pramení. Obnovit důvěru je velice složité. Nyní se musí romské elity začít distancovat od té lidsko-právní roviny chápání a začít uvažovat více racionálně a smysluplně. Toto se lehko napíše, ale těžko prosadí. Romské elity totiž spokojeně žijí, platí nájem, chodí do práce a jsou z obliga. Proč by se měli starat o druhé, či povznášet komunitu jako celek? To jim nikdo nemůže vnutit, ani jim jejich angažmá nařídit. Je to otázka morální povinnosti.

Netečnost a laxnost romských elit totiž nahrává romským aktivistům mdlého rozumu a východoslovenského přízvuku. Oblek s kravatou je jejich jedinou devizou, kterou disponují a navíc, a to je nejsmutnější, jsou právě tito lidé považováni za romské elity a dle těchto jedinců je posuzován národ jako celek. Znám takových mnoho.

Kdybych byl jen trošičku naivní, tak bych si myslel, že skutečná romská elita číhá někde za bukem a zjeví se znenadání jako ti bájní blaničtí rytíři a začnou upgradovat lidsko-právní vnímání romské problematiky na sofistikovanější a rozumnější level.

Skeptický náhled mě však neopouští a tak musím suše konstatovat, že jsem to Já a mne podobní, kdo neseme svůj díl odpovědnosti za to, v jakém to marasmu se naše komunita dnes nachází. My máme know-how na úspěch a nepředáváme ho dál. My jsme se prosadili a o víc se nestaráme. To my jsme romské elity a stále si to nechceme připustit a uvědomit si svou důležitost pro celou komunitu. Tento status jsme dávno nabyli tím, že dovedeme koexistovat s majoritou na patřičné úrovni a vzájemné soužití je bezproblémové. Je to děsivé a úsměvné zároveň, jak málo toho stačí k tomu být tzv. romskou elitou.

Romskou elitu vnímám takto a je nepopiratelné, že ten hlavní hybný impuls musí vzejít zevnitř komunity a jen a právě od těchto středních vrstev společnost.

zdroj:blog.aktualne.centrum.cz/blogy/drahomir-radek-horvath.php?itemid=11048#more

Odškodnění za strádaní za války dosud získalo minimum Romů!!!

 Pouze necelá tři procenta romských žadatelů dosud získala odškodnění za strádání za druhé světové války. Z 6500 žádostí zatím Česká správa sociálního zabezpečení, která odškodění vyplácí, vyhověla necelým dvěma stovkám romských žadatelů. ČTK to dnes řekl předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek.

Zákon o možnosti odškodnění osob, které byly nuceny se z důvodu rasové perzekuce za druhé světové války skrývat, platí již čtyři roky. "Zákon, který se daří tak málo naplnit, je špatný zákon," řekl Holomek. Pro srovnání uvedl, že v případě mimosoudních rehabilitací uspělo 78 procent žadatelů. Na vinně malé úspěšnosti Romů jsou podle Holomka příliš tvrdá kritéria pro přiznání odškodnění.

Žadatelé musejí prokázat, že se nepřetržitě ukrývali alespoň tři měsíce. Lidé ale nejsou většinou schopni to doložit. Od války uplynulo 60 let. Někteří z Romů jsou negramotní a mají problémy s jednáním na úřadech. Potíže způsobuje i to, že starostové obcí nechtějí dávat dobrozdání o Romech žijících za války v ghettech na jejich území, vysvětlil Holomek.

Podle jeho názoru by měl zákon požadovat splnění pouze dvou podmínek, a to, že se žadatel narodil před rokem 1943 a že byl Rom. "Každý historik potvrdí, že Romové v protektorátu i na Slovensku byli v ohrožení života," zdůraznil Holomek. Zástupci Romů nyní jednají s poslanci o možnosti novelizace zákona. Holomek nevyloučil ani podání ústavní stížnosti.

Za tři měsíce prokázaného nepřetržitého ukrývaní mohou žadatelé získat 60.000 korun. Pokud by se vyhovělo všem žadatelům, stálo by podle Holomka odškodnění Romů český stát nejvýš 400 milionů korun. "Pro státní rozpočet je to zanedbatelná částka a přitom by to byl skvělý signál o reflexi holokaustu ve společnosti," doplnil Holomek.

Za druhé světové války byli Romové spolu s Židy zahrnuti do vyhlazovacích plánů nacistů. Nacistický režim vyvraždil asi půl milionu evropských Romů. Transporty českých a moravských Romů z protektorátu začaly na základě výnosu šéfa SS Heinricha Himmlera. Z 6500 transportovaných jich bylo od března 1943 do ledna 1944 téměř 5000 odvezeno do takzvaného cikánského tábora v Osvětimi.

Slušní Romové

Emil Hunka (R.I.P.)

Tento pán rozený na moravskoslovenském pomezí se po druhé světové válce přistěhoval do našeho města a záhy se stal velice významným Romem v celostátním měřítku. Pracoval v děčínské továrně již od roku 1950. Vždy se angažoval v procesu soužití mezi starousedlíky a právě usazenými Romy v Děčíně. V roce 1968 došlo k jisté celospolečenské demokratizaci poměrů. Toho využili mj. Romové a založili první romskou organizaci - Svaz Cigánů-Romů. Tato organizace se snažila o udržení a propagaci romské kultury a snažila se také pomáhat v řešení sociálních problémů. Pan Emil byl okresním předsedou této organizace v Děčíně. Přirozená autorita tomuto pánovi zajistila respekt v komunitě a schopnost ovlivňovat věci k lepšímu.
 Vzpomínáme a nezapomínáme.

Jsme tým: Děčínský fotbalový klub spojuje generace

Už téměř šedesát let si v děčínském fotbalovém klubu předávají pomyslnou štafetu otcové se syny. Nejedná se sice o žádnou vrcholovou soutěž, přesto její zakladatel a zároveň legenda severočeského fotbalu Ladislav Horváth může být na své hochy hrdý. Neflákají se po sídlištích, pravidelně trénují a občas se mezi nimi vyloupne i regionální talent. Takový je FC Děčín!

„Teď se koukej, Radku,budeme nacvičovat střelbu na branku. Budeš čumět, jakou ty kluci mají kopací techniku…“ huláká na mně přes půl hřiště trenér dorostenců Ladislav Czisár (50). A už to sviští! Mladý gólman skáče hned nalevo, hned napravo a já jako fotbalový antitalent jen nevěřícně zírám. Na malé kluky, chce se říct, mají střely překvapivou razanci a tvrdost. A trénink se rozjíždí – přihrávka, prudká přihrávka do vápna ááá - centr. A tak několikrát dokola. Všichni jsou zpocení, včetně trenéra, který své svěřence neustále burcuje, napomíná i okřikuje. Ještě povinný krátký zápas v týmech na závěr a hurá do kabiny.

Otcové, synové a vnuci na jednom hřišti

Hřiště za úklid

Současný trenér FC Děčín Ladislav Czisár je pokračovatelem místní fotbalové legendy Ladislava Horvátha, který v roce 1962 založil Sportovní klub Roma Děčín. Původně kapitán druholigového Baníku Děčín se tak stal trenérem a funkcionářem v jedné osobě. Nový fotbalový mančaft nebyl samozřejmě výhradně určen pouze pro romské hráče, ale vzhledem k národnosti trenéra se tým poskládal z Romů jaksi přirozeně. Jakkoli Horváth nebyl nikdy profesionálním fotbalistou, vždy vedle trénování pracoval (nejprve jako dělník ve fabrice, po roce 1989 začal podnikat), děčínskému fotbalu patřila velká část jeho života. Ještě před šesti lety pětasedmdesátiletý Horváth aktivně zasahoval do tvorby hry děčínského týmu a stále snil o vlastním hřišti pro své svěřence. „Mnohokrát za ta léta jsme usilovali o vlastní hřiště, ale nikdy se nezadařilo,“ vzpomíná Horváth dnes, kdy už zamilovanou hru sleduje pouze z diváckých ochozů.

V současné době tým trénuje na stadionu, který jim za rozumnou cenu pronajímá Statutární město Děčín. Nižší pronájem je odměnou za pomoc s údržbou sportovního areálu. V roce 2002 hráči pomáhali odklízet naplaveniny bahna a odpadků po povodních, během rekonstrukce zase přiložili ruku k dílu při výkopových pracích. Přesto klub díky nedostatku sponzorů skomírá po finanční stránce a nad vodou jej drží jen svépomocné záplaty a společné sbírky.

Zakladatel dnešního FC Děčín Ladislav Horváth

Trenér nebo hráč

FC Děčín momentálně hraje divizní soutěž pro laiky s nesrozumitelným názvem A2A III:třídu dospělých. Na fotbalové výšiny se sice s tak skromnými podmínkami pomýšlet nedá, jeho role je však v životě města ještě jiná než sportovní. Tým pod vedením koučů Horvátha a později Czisára se stal v Děčíně mezi romskými rodinami symbolem soudržnosti generací. Jeden den tak na tribuně syn fandí otci, druhý už je vše opačně a černo-bílý dres obléká nejmladší mužský potomek rodiny. Podobně „schizofrenně“ fungují i trenérské pozice. Je zážitkem pozorovat trénink dorostenců, s jehož vedením pomáhá jako asistent brankář, hrající jinak za muže. Jeden den je tak kolegou, pravou rukou trenéra Czisára, aby ten následující byl jeho svěřencem poslouchajícím na slovo. Ti, kteří tvrdě trénují, to totiž mohou dotáhnout mnohem dál – pro začátek třeba jako Mirek Betiar, který hraje první sezonu za Junior Děčín I.A třídu.

Největší přání trenéra na odpočinku Horvátha se ale překvapivě netýká fotbalu, ale všech děčínských Romů. „Jako podnikatel můžu dát práci lidem, Romům na dávkách v hmotné nouzi, ale potřebuju zakázky, kterých je v době krize pomálu. Kéž by jich bylo víc.“

Drahomír Radek Horváth pro Romano Vodi

 Muzika

2Pac - Changes/Barrack Obama Yes we can

www.youtube.com/watch?v=AFM-TPxRF_k&feature=related

Bengas - Světový pochod

www.youtube.com/watch?v=mR1H2BrFHrg&feature=related

 Cigánski Diabli - Náne cocha

www.youtube.com/watch?v=8-wfsD-JvuA&feature=related

Vláda schválila nové členy "romské" rady

Vláda na svém zasedání bez rozpravy schválila návrh na jmenování některých nových členů a členek Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.  Seznam zástupců a zástupkyň občanské společnosti v Radě.

1. Bc. Cyril Koky, krajský koordinátor pro romské záležitosti Středočeského kraje
2. Bc. Lýdia Poláčková, Romská poradkyně města Ostrava
3. Jiřina Bradová, krajská koordinátorka pro romské záležitosti Zlínského kraje
4. Ing. Karel Holomek, předseda o.s. Společenství Romů na Moravě
5. Mgr. David Beňák, Vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. MÚ Praha 14
6. Mgr. Lenka Kurová, o.s. Začít spolu
7. PHDr. Renata Köttnerová, krajská koordinátorka pro romské záležitosti Olomouckého kraje
8. Ing. Jozef Holek, krajský koordinátor pro romské záležitosti Libereckého kraje
9. David Dudáš, Metropolitní rada pravoslavné církve pro pastoraci Romů
10. Roman Slivka, krajský koordinátor pro romské záležitosti Jihočeského kraje
11. Štefan Gabčo, Člověk v tísni o.p.s.
12. Marta Valková, krajská koordinátorka pro romské záležitosti Pardubického kraje
13. Lenka Balogová, krajská koordinátorka pro romské záležitosti Ústeckého kraje
14. Božena Fílová, koordinátorka pro romské záležitosti hl. města Praha
15. Mgr. Jožka Baláž, Romský poradce Městského úřadu v Bruntále
16. Mgr. Jarmila Balážová, ROMEA, o. s.

 čtěte více: www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_8038

Filmové novinky

Tekken

Ty jenž odkojil Sony playstation se dočkali......TEKKEN je natočený a letos zamíří i do našich kin. www.youtube.com/watch?v=lWVTLLPwaQc

 The Halo

Sci-fi střílečka HALO. www.youtube.com/watch?v=JCo8KLjZhDY&feature=related

 Legion

Není anděl jako anděl...:-) www.youtube.com/watch?v=tGE_zSdCzDU

 Tradiční romská jídla

Sýrové halušky s bramborami recept č. 3

Suroviny:

¾ kg brambor
400 g taveného sýra
100 g uzené slaniny
1 vejce
150 g hladké mouky
150 g hrubé mouky
Sůl

Postup přípravy:

Brambory očistěte, omyjte a nastrouhejte. Přidejte hrubou mouku, vejce, sůl a nakonec hladkou mouku. Vypracujte hrubší těsto tak, aby se oddělovalo od mísy. Z těsta nahádžte do většího množství vroucí osolené vody halušky, povařte jejich a perforovaným vařečkou povyberajte. Slaninu nakrájejte na malé kousky a dejte vyskvarit. Uvařené halušky dejte do velké mísy, přidejte sýr, malé kousky zveřejňují brambor, trochu škvařený masti ze sádla a promíchejte. Rozdělte na talíře, posypte opraženou slaninou a servírujte.

Každý týden nová osobnost, každý týden nové filmy, každý týden jiný recept. Když se ten týden protáhne na 14 dní, tak se nezlobte. :-) Ty předchozí pochopitelně najdete v archivu.