50 Romů se hlásí na pozici asistenta prevence kriminality

Děčín, 6.3.2012 11:09

Výběrové řízení na pozici asistenta prevence kriminality proběhlo v prostorách Magistrátu města Děčín. Asistenty vybírala pětičlenná komise, jejímiž členy byli i zástupci Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Zájemci o práci asistenta prevence kriminality doručili nejpozději tři dny před konáním výběrového řízení dotazník a sepsaný motivační dopis. Podle slov pracovníků městské policie v Děčíně je zájem enormní. Přihlásilo se 50 uchazečů, ze kterých bude na tuto pozici vybráno celkem deset uchazečů.

„Asistent prevence kriminality patří k nejúspěšnějším projektům, které jsme realizovali. S jejich přispěním došlo k výraznému zlepšení bezpečnostní situace, asistenti sami přispěli k odhalení řady přestupků a původců nepořádků,“ zhodnotil již před časem přínos asistentů ředitel děčínské městské policie Marcel Horák.

Dosud jich pracuje v terénu asi dvanáct, všichni jsou Romové. Tak zní ostatně tato pozice v původním i nynějším projektu už z podstaty její náplně práce. Tito pracovníci totiž fungují jako prostředníci mezi policií a komunitou. Operují zásadně v sociálně vyloučených lokalitách, zabývají se přestupky, drobnou majetkovou kriminalitou... coby preventisté se hned v počátcích snaží předcházet těmto jevům a řeší i eventuálně vzniklou komunikační bariéru.

Vedení města a Agentura pro sociální začleňování, která v Děčíně působí rok, mají k dispozici novou analýzu ve vyloučených lokalitách, kterou vytvořil sociolog Ivan Gabal se svými spolupracovníky. Zástupci městské policie i vedení města vycházejí z toho, že v těchto vyloučených lokalitách žijí zejména Romové a proto i preventisty chtějí z řad této menšiny.

Úspěšný projekt Asistent prevence kriminality, který v Děčíně funguje již třetím rokem a byl v minulosti podpořen dotací Ministerstva vnitra ČR, bude nyní pokračovat s podporou Evropského sociálního fondu. Ministerstvo vnitra uspělo s individuálním projektem, v rámci kterého budou mzdy asistentů dva roky hrazeny z evropských prostředků. Čistá mzda pro preventistu činí 9 tisíc korun měsíčně. Pozice asistentů prevence kriminality je však jen částí rozsáhlejšího projektu, který má i svoji vzdělávací část.

Z rozhovorů s adepty na asistenty vyplývá, že vědí, co tato práce obnáší a jsou namotivováni přispět ke zlepšení vzájemného soužití mezi majoritní částí společnosti a romskou komunitou. Například Robert Horváth je vyučený strojník pro lodní dopravu a rád by si dálkově dodělal maturitu při zaměstnání a ucházel se do budoucna i o post strážníka MP Děčín. V současné době patří k padesátce těch, kteří usilují o získání zaměstnání jako Asistent prevence kriminality. Dnešní výběrové řízení vnímá proto velice vážně.

Je zjevné, že zdejší Romové pracovat chtějí a řada z nich se stále aktivněji se na trhu práce orientuje a sleduje vývoj. Ve chvíli, kdy má šanci zaměstnání získat, se jejich úsilí znásobí.

Komise nakonec rozhodla, že sedmnáct uchazečů postoupí do druhého kola. Postupující absolvují třídenní intenzivní kurz. Pouze deset nejlepších nakonec práci získá.

Drahomír Radek Horváth

zdroj:www.romea.cz/cz/zpravy/50-romu-se-hlasi-na-pozici-asistenta-prevence-kriminality

ROI je mrtvá, ať žije ROI !

Jsem rád, že se Romové v ČR aktivizují, chtějí se podílet na věcech veřejných a jsou politicky aktivní. Vzniká nám tu paralelně vedle sebe několik politických subjektů, nebo hnutí, které si kladou za cíl hájit zájmy romské komunity a zlepšit vzájemné soužití mezi majoritou a minoritní částí zdejší populace. Vytvářejí romskou reprezentaci a já jim držím palce, aby šli tím správným směrem. Jenže zbraně, které volí, jsou nekonvenční a veřejně útočí i na to, co v historii zdejší romské komunity sehrálo významnou a více, méně pozitivní roli.

ROI byla fenoménem porevoluční euforické doby. Anticiganistické nálady, nebyli natolik rozšířené a každý se chtěl družit s každým a žít ve vzájemné symbioze. Romští aktivisté stáli bok po boku v době revoluční s lidmi, kteří měli zásadní podíl na pádu železné opony. Z podia na Letenské pláni tito předáci řečnili směrem k davu a jejich slova provázelo souhlasné skandování a bouřlivý potlesk s výkřiky“ AŤ ŽIJÍ ROMOVÉ“. Tato doba vyústila v osmičlenné zastoupení Romů v Parlamentu. Jenže tato doba je pryč, ROI již ne existuje a v jejich šlépějích se nikomu jít nechce. Prý byla veskrze nacionalistická a stála na etnickém základu. Málokdo četl jejich program, ale každý ví, že ten a ten předseda prodal těm a těm nacionalistům vysílací čas za tolik a tolik. Takže z programu odcituji já:

"ROI je otevřená nad ideologická politická strana, sdružující všechny občany bez rozdílu národnosti a vyznání, jimž leží na srdci osud Romů. ROI je založena na principech rovnosti, svobody a opravdové humanity. Chce hájit životní zájmy všech Romů v Československu, jejich rovnocenné postavení ve společnosti, dodržování občanských práv i povinností. ROI chce svými specifickými prostředky přispět ke skutečné rovnoprávnosti, zvýšení životní, kulturní a politicko-společenské úrovně romské národnosti jako celku. Bude usilovat o uznání romské národnosti.“


Populistické výroky dnešních leaderů nově vzniklých politických subjektů v tom slova smyslu, že ROI byla nacionalistická, postavená na etnické platformě a ONI nejsou, ačkoliv vrcholné posty ve Výkonných výborech tvoří zástupci jednoho etnika mi přijde poněkud mimo mísu a v konečném důsledku škodlivé. Chápu snahu o vyprofilování se do podoby ANI RYBA, ANI RAK, jen proto, aby neurazili ty, kteří by se mohli stát potencionálně jejich voliči. Jenže v konečném důsledku to dopadne tak, že právě tito je volit nebudou a ti co by je volit měli vzhledem k romipen je také volit nebudou, neboť si uvědomí, že tu nejsou pro ně, ale pro někoho jiného.
Nezapomínejme na tu skutečnost, že se po Romech chce, aby nesli zodpovědnost za své soukmenovce, kteří škodí, ale v takovém případě je nutné Romům dát prostor k tomu, aby své soukmenovce mohli nějak formovat k lepšímu a vytvářet podmínky pro to, aby se neutěšená situace zlepšila.

To, už je sympatičtější parta, která má jasnou vizi, ačkoliv postavenou na separatistických a poněkud radikálních myšlenkách o enklávách s vlastní samosprávou. Tyto úvahy osobně nesdílím, avšak rozumím tomu, co chtějí, kam směřují a hlavně koho oslovují a proč vznikli.

No a pak je tu třetí subjekt, který by měl mít největší potenciál vzhledem k počtu akademických titulů, kterými disponují lidé, kteří stojí za jeho zrodem a fungováním. Jenže na mě působí jako dceřiná společnost jedné nejmenované mainstreamové politické strany. Navíc jsou hnutím, nebo spíše občanským sdružením a nikoliv klasickou politickou stranou. To však nemění nic na tom, co budu popisovat dále a o čem jsem přesvědčený, že by bylo cestou k efektivitě.

Z pohledu obyčejného, řadového Roma, kvůli kterému vlastně všechny tyto subjekty vznikly (tak to alespoň deklarují, nebo deklarovali), to působí hrozně zmatečně, pochybně a v neposlední řadě prvoplánově. Pochopitelně, že je nutné zamyslet se nad volební morálkou obyčejných Romů a uvědomit si, že nalákat tyto lidi k volební urně lze jen dvěma způsoby, ten první rozebírat nebudu a ten druhý je jasně, srozumitelně definovaný a vysvětlený program. Program zacílený na konkrétní skupinu, která může ovlivnit politické dění v regionech a vlastně ho již nyní nepřímo ovlivňuje a slouží mnohým dnešním regionálním politikům k jejich plánům.

Takže s čím dnes Romové již mohou počítat:
1) SRP -Strana Rovných Příležitostí

2) V Novém Boru vzniká kolem pana M.Tancoše nový politický subjekt o němž dotyčný do medií uvedl, že již na registraci politické strany mají dostatek podpisů

3) Pak je tu Celostátní asociace Romů České republiky, která je sice občanským sdružením, ale s velkým politickým kapitálem, který by neměl být promarněn

Ambice nově vzniklých, či právě vznikajících romských politických i jiných subjektů jsou zjevné. Letos se chtějí ukázat v Krajských volbách v tom nejlepším světle. Jejich rozdrobenost, roztříštěnost a počet, jsou faktory, které je vyautovávají, již na startu. Co by tedy přispělo k efektivitě a šancím uspět? Je to fúze všech tří nejmenovaných subjektů v jeden. Nemyslím žádnou troj-koalici, ale spojení v jeden politický subjekt. Vznik něčeho takového by dával značný potenciál v krajských volbách a ve specifických regionech nemalou šanci na úspěch. Primární je v této době zapomenout na vzájemné antipatie, osobní ambice, touhu po sebe zviditelnění. Rodové, klanové a jiné vazby, které by byli na překážku dialogu, je nutné protentokrát odstavit na vedlejší kolej. Jasná vize v krátkodobém a střednědobém horizontu je nyní to nejdůležitější. Nebát se sdělit veřejnosti, že:

„Jste otevřená nad ideologická politická strana, sdružující všechny občany bez rozdílu národnosti a vyznání, jimž leží na srdci osud Romů. Že právě vaše strana je založena na principech rovnosti, svobody a opravdové humanity. Chce hájit životní zájmy všech Romů v Československu, jejich rovnocenné postavení ve společnosti, dodržování občanských práv i povinností. Že tato politická strana chce svými specifickými prostředky přispět ke skutečné rovnoprávnosti, zvýšení životní, kulturní a politicko-společenské úrovně romské národnosti jako celku.“

Tak jak tomu bylo u ROI, která měla potenciál, který prohospodařila, ale z chyb se lidé učí.

Drahomír Radek Horváth

zdroj: blog.aktualne.centrum.cz/blogy/drahomir-radek-horvath.php?itemid=15596

Aktuální rozhovor s Drahomírem Radkem Horváthem – pro slovenský server REDAKCIA 1 

Neonacistické pochody Českými městy

BRNO BLOKUJE

Nový Bydžov, Krupka , Brno


Vlna neonacistických pochodů Českými městy se stala v posledních dvou měsících fenoménem, který nemá obdoby. Především v oblastech, kde převážnou částí obyvatel jsou romští spoluobčané V posledních dvou letech se v této souvislosti na serveru Romea a v současné době i v celonárodním tisku, stále častěji objevuje jméno Drahomíra Radka Horvátha z Děčína. Měli jsme možnost setkat se sním v Novém Bydžově, posléze v Krupce a naposledy v Brně, kde jako vyzyvatel iniciativy Brno blokuje organizoval poklidnou blokádu trasy, kterou měl projít pochod Dělnické strany sociální spravedlnosti a dalších stoupenců neonacistických idejí. Shodou okolností, stejně jako v jiných městech, vedla trasa ulicemi, v nichž žije převážně romské obyvatelstvo.

Co Tě vedlo k tomu, že ses začal tak viditelně angažovat proti akcím DSSS? Bylo tím impulzem setkání starostů v Novém Bydžově a následným prohlášením, jehož využila právě tato strana?

Já se angažuji již hezkou řádku let proti všem formám extremismu a zejména vzrůstající vlně neonacismu a to nejenom na tuzemské, ale i mezinárodní scéně. Jako aktivní člen iniciativy občanů s názvem V Ústí neonacisty nechceme. Jezdím každoročně podpořit řadové občany do DRESDEN, kde se konají nejmasivnější pochody neonacistů v Evropě a zároveň je tady velice markantní odpor vůči těmto skupinám. Angažují se obyčejní němci, kteří si nepřejí, aby jejich krásným městem pochodovali neonacisté. To samé dělám s kolegy i v městech českých. Nejenom se účastním, ale také se spolupodílím na organizaci demonstrací. Letos jsem prostě více vidět. Nový Bydžov je letošní impuls a de facto živá voda pro neonacisty. Místní samospráva totiž zvolila velice nešťastnou a paušalizující rétoriku. Neomlouvám pachatele trestných činů, ale jsem zásadně proti kolektivní vině. Starosta Nového Bydžova úmyslně vyhrotil situaci a schůzka starostů, která následovala na svém jednání zvolila spoustu proti ústavních postupů. DSSS pochopitelně vycítila příležitost a vylezla z nory. A v takovou chvíli občan jako já vnímá morální povinnost otevřeně vystoupit a důrazně se ohradit.

Jaký je Tvůj názor na zásah Policie v Novém Bydžově?

Policie v Novém Bydžově ctila jen a pouze stanovisko pana starosty, který trval na tom, že neonacisté (DSSS+Národní Odpor+slovenští kolegové) musejí projít sociálně vyloučenou romskou lokalitou a tam šířit strach a nenávist. Absolutně neprofesionální postup policie bylo možno vysledovat během projevů na náměstí, kdy slovenský řečník opakovaně pozdravil „NA STRÁŽ!!!“. Zřejmě žádný policajt nevěděl toho dne kdo to byli HLINKOVI GARDY. Romové v Novém Bydžově a spousta dalších se však rozhodli nestát v koutě, když je znásilňována Ústava ČR a zablokovali ulici, kde žijí jejich ženy a děti. Policie zvolila možná oprávněný, ale určitě neadekvátně brutální zákrok proti těmto pokojným demonstrantům.

Myslíš si, že Nový Bydžov byl zkouškou na Krupku?

Neřekl bych zkouškou. Pochopitelně, že se rozumný člověk poučí z chyb a napříště se jich vyvaruje. To co jsme v Novém Bydžově mohli udělat lépe jsme v té Krupce již ne podcenili. Hlavní devízou první letošní blokády bylo upozornění na tento fenomén a v té následující se již začala masově angažovat větší část obyvatel. Za povšimnutí stojí zejména role církví, které vzali na svá bedra značný díl odpovědnosti a demonstranty a za formu jakou byla blokáda pojata. Kněží v krupce tváří v tvář zlu prostě necouvli, ani o píď. Byli věrni obhajobě a boji za křesťanské hodnoty a Romové s nimi stáli v jednom šiku, který česká policie opět velice brutálně rozehnala v průběhu bohoslužby.

Reakcí na zásah v Novém Bydžově byl vzrůst občanské solidarity zejména ze strany duchovních. Co říkáš na selhání Policie v souvislosti s útokem na dav modlících se lidí?

Jak jsem již naznačil v předchozí odpovědi, Nový Bydžov poukázal na situaci a v Krupce se to jasně odrazilo. Policejní analytici opět vyhodnotili záležitost špatně. V duchu hájení práva shromažďovacího opomíjejí a pošlapávají práva jiná. Ono totiž na modlící se lidi prostě nelze používat taktické výbušniny. Takové věci se nedějí, ani při válečném konfliktu. Útočit na bohoslužbu a na kněze prostě nelze, to nemá žádné ospravedlnění. Policie, ani na chvíli nevzala v úvahu alternativu odklonu pochodu neonacistů a přitom prostor tady byl. Jen a pouze asistovala těmto lidem v tom, aby mohli šířit své zvrácený myšlenky.

Údajně Policie zamykala vchody do panelových domů a nepouštěla je ven. Byl tímto porušen zákon?

Ano, vyhlásit obdobu Stanného práva pro Romy. Nabádat obyvatele z řad Romů k tomu, aby nevycházeli ze svých domovů a násilím je zatlačovat do vchodů panelových bytovek bylo hrubým porušením Ústavou zaručeného práva pohybu. Policie evidentně porušila zákon. Navíc opět nerozpustila shromáždění neonacistů, ačkoliv projevy některých řečníků, kterým dav tleskal vyhodnotila jako protizákonné.

Po těchto akcích média jakoby najednou nevěděla, jak reagovat. Co si myslíš o této skutečnosti?

Masová media v ČR jsou s objektivitou na štíru. Blokující lidi označují za anarchisty, levičáky atp., nad užívání termínů jako „údajná bohoslužba“, „zneužití zákona o shromažďování“ směrem k lidem, kteří nesouhlasí s pochody neonacistů našimi městy je prostě skandální. Jen hrstka internetových serverů informuje o skutečnostech pravdivě. Osobně musím poděkovat serveru Romea cz. a Deník Referendum cz. Většina medií totiž zkresluje a možná úmyslně šíří nepravdy o těchto akcích.

Jak vznikla iniciativa Brno blokuje? Jaký je Tvůj podíl na této akci?

Jako první bych uvedl, že my jako iniciativa V Ústí neonacisty nechceme jsme v předstihu komunikovali s obdobou brněnskou s názvem V Brně neonacisty nechceme. Kolega zajel do Brna osobně již pár dní před blokádou a nastínil možné alternativy, předal naše know-how a spolupodílel se na plánování tím, že dal k dispozici své zkušenosti. Také logo zmíněné iniciativy je de facto naše logo, které jsme jim dali k dispozici. Navíc disponujeme velice schopným právníkem, který je vždy na všech akcích k dispozici a vyhodnocuje situaci a podává podněty k patřičným institucím. V současné době pracuje na Ústavní stížnosti. Tohoto člověka jsme dali brňákům také k dispozici. Iniciativa Brno Blokuje vznikla za pochodu a podle mých informací úzce spolupracovala s iniciativou V Brně neonacisty nechceme. Jejich logo se inspirovalo německým originálem. Tito lidé z obou iniciativ odvedli velký kus práce a zaslouží si poděkování všech.


Stál jsi v čele průvodu. Jaké jsi měl pocity? Bál ses? Mohlo se přece stát, že by někomu z davu selhaly nervy a mohl vyprovokovat střet s policisty. Jak se vám to podařilo „ukočírovat“ ?

V Novém Bydžově jsem stál v čele průvodu a neměl jsem žádnou obavu o vlastní osobu, ale naopak o demonstranty kteří stáli po mém boku. Paradoxně však nebezpečí očekávané ze strany neonacistů pohltilo moje myšlenky natolik, že jsem vůbec nevzal v potaz možnou alternativu policejní brutality. To vystřízlivění bylo velkým šokem. Nehledě na to, že v TV pořadu Máte slovo jsem jasně pár dní před Novým Bydžovem kladl otázky Ministru Vnitra ohledně strategie policie při demonstraci a jejich možného sympatizování s DSSS. Byl jsem ujištěn o profesionalitě atd., a pak jsem byl přímím svědkem toho jak policie selhala a chovala se neprofesionálně. V Krupce jsem již byl obezřetnější, ale doufal jsem že se policie poučila…marně. Dav lidí kteří jdou nenásilně protestovat byl vždy velice disciplinovaný tady jsem nikdy neměl obavu. Romové byli velice pozorní při předávání instrukcí a ctili příkazy pořadatelů. Zatím pokaždé, když hovořím k romskému davu tak nemám problém s disciplínou těchto demonstrantů. Navíc v Krupce jsme měli po svém boku několik kněžích, kteří jsou přirozenými autoritami, mezi romskou věřící veřejností.

Myslíš si, že Policie ČR v Brně splnila svou roli?

Nemyslím si, že policie v Brně splnila svou roli. To by museli rozpustit shromáždění neonacistů na místě ve chvíli, kdy došlo k závadovému a protizákonnému jednání řečníků a shromážděných. Odklon pochodu mimo trasu je úspěch, ale nikoliv výhra. Policie nejedná v těchto situacích tak jak jí zákon ukládá. Nechrání všechny občany, ale jenom některé. Šířit strach a nenávist směrem k jedné skupině obyvatel je protizákonné a tohle policie v Čechách prostě nepotírá s patřičnou razancí.

Jaké máš plány do budoucna?

Teď bych si rád na chvíli odpočal a věnoval se naplno své práci projektového asistenta v jedné organizaci a novinařině, kterou poněkud zanedbávám. Do budoucna bych rád v ČR uspořádal zasedání všech romských aktivistů, rodových a klanových vůdců a předáků. Na tomto sněmu by měla být ustanovena romská reprezentace s patřičným mandátem jednat za komunitu jako za celek směrem k české společnosti a zejména směrem dovnitř naší národnostní menšiny. Prozatím je tady spousta samozvaných hlasů národa, kteří se tváří, že hovoří za Romy jako takové, ale není to pravda. Již podnikám patřičné kroky a spolupracuji s několika mladými a progresivními Romy, kteří tuto vizi sdílejí se mnou.

zdroj: redakcia1.blogspot.com/p/aktualne.html




Romské elity
Děčín, 17.10.2010 22:59, (http://blog.aktualne.centrum.cz)|

Bídné postavení některých Romů je utrpením pro stát. Nízká životní úroveň, chudoba, život ve vyloučených lokalitách, choroby, kriminalita, drogy, beznaděj. Toto není otázka lidských práv, ale jedná se o sociální problematiku.

Pochopitelně, že obce a ministerstva mají jednat v součinnosti s romskými elitami a zároveň každý zvlášť tak, jak situace vyžaduje. Skloňovat ve všech pádech otázky lidských práv v souvislosti s námi, Romy, mě osobně velmi irituje. Jedinec se ptá, proč to je takto prapodivně vnímáno a kdo to přiživuje. Jsou to ti sociálně zbídačení tam někde v ghettu? O tom pochybuji. Jasně, že absolutní většina toho, v čem se nacházejí ti nejzbídačenější z nás, má svou příčinu v nás samotných. To my společensky lépe situovaní Romové neseme jistý díl spolu odpovědnosti za to, v čem se naše komunita jako celek právě nachází.

Ze své pozice si mohu dovolit jedněmi pohrdat a druhým se potměšile usmívat. Nepotřebuji k životu ani jedny ani druhé.

Ti jedni - to jsou ti, kteří živoří na společenském dně.

Ti druzí jsou samozvaní spasitelé národa, kteří jako jedinou příčinu současného stavu vidí pošlapání lidských práv a svobod národnostní menšiny.

Já a mne podobní, kteří jsme se prosadili a náležíme k tzv. střední vrstvě, jsme měli dávno začít šířit osvětu v komunitě. Vštěpovat základy procesu vzájemné závislosti. Vzájemné je stěžejní, vzájemné mezi minoritou a majoritou. Vzájemné znamená brát i dávat. Vzájemné skloňovat ve všech pádech a nedopustit navození sebestředného kurzu, který tady vévodí. Oni totiž musejí být také rozvíjeny dovednosti kritického myšlení. Chybí tu smysl pro vlastní sebehodnocení a podpora úcty k druhým. Jedním dechem je nutné dodat, že je důležité předsudky chápat v širším kontextu a zamyslet se nad tím, jak vznikají a z čeho pramení. Obnovit důvěru je velice složité. Nyní se musí romské elity začít distancovat od té lidsko-právní roviny chápání a začít uvažovat více racionálně a smysluplně. Toto se lehko napíše, ale těžko prosadí. Romské elity totiž spokojeně žijí, platí nájem, chodí do práce a jsou z obliga. Proč by se měli starat o druhé, či povznášet komunitu jako celek? To jim nikdo nemůže vnutit, ani jim jejich angažmá nařídit. Je to otázka morální povinnosti.

Netečnost a laxnost romských elit totiž nahrává romským aktivistům mdlého rozumu a východoslovenského přízvuku. Oblek s kravatou je jejich jedinou devizou, kterou disponují a navíc, a to je nejsmutnější, jsou právě tito lidé považováni za romské elity a dle těchto jedinců je posuzován národ jako celek. Znám takových mnoho.

Kdybych byl jen trošičku naivní, tak bych si myslel, že skutečná romská elita číhá někde za bukem a zjeví se znenadání jako ti bájní blaničtí rytíři a začnou upgradovat lidsko-právní vnímání romské problematiky na sofistikovanější a rozumnější level.

Skeptický náhled mě však neopouští a tak musím suše konstatovat, že jsem to Já a mne podobní, kdo neseme svůj díl odpovědnosti za to, v jakém to marasmu se naše komunita dnes nachází. My máme know-how na úspěch a nepředáváme ho dál. My jsme se prosadili a o víc se nestaráme. To my jsme romské elity a stále si to nechceme připustit a uvědomit si svou důležitost pro celou komunitu. Tento status jsme dávno nabyli tím, že dovedeme koexistovat s majoritou na patřičné úrovni a vzájemné soužití je bezproblémové. Je to děsivé a úsměvné zároveň, jak málo toho stačí k tomu být tzv. romskou elitou.

Romskou elitu vnímám takto a je nepopiratelné, že ten hlavní hybný impuls musí vzejít zevnitř komunity a jen a právě od těchto středních vrstev společnost.

zdroj:blog.aktualne.centrum.cz/blogy/drahomir-radek-horvath.php?itemid=11048#more

Odškodnění za strádaní za války dosud získalo minimum Romů!!!

 Pouze necelá tři procenta romských žadatelů dosud získala odškodnění za strádání za druhé světové války. Z 6500 žádostí zatím Česká správa sociálního zabezpečení, která odškodění vyplácí, vyhověla necelým dvěma stovkám romských žadatelů. ČTK to dnes řekl předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek.

Zákon o možnosti odškodnění osob, které byly nuceny se z důvodu rasové perzekuce za druhé světové války skrývat, platí již čtyři roky. "Zákon, který se daří tak málo naplnit, je špatný zákon," řekl Holomek. Pro srovnání uvedl, že v případě mimosoudních rehabilitací uspělo 78 procent žadatelů. Na vinně malé úspěšnosti Romů jsou podle Holomka příliš tvrdá kritéria pro přiznání odškodnění.

Žadatelé musejí prokázat, že se nepřetržitě ukrývali alespoň tři měsíce. Lidé ale nejsou většinou schopni to doložit. Od války uplynulo 60 let. Někteří z Romů jsou negramotní a mají problémy s jednáním na úřadech. Potíže způsobuje i to, že starostové obcí nechtějí dávat dobrozdání o Romech žijících za války v ghettech na jejich území, vysvětlil Holomek.

Podle jeho názoru by měl zákon požadovat splnění pouze dvou podmínek, a to, že se žadatel narodil před rokem 1943 a že byl Rom. "Každý historik potvrdí, že Romové v protektorátu i na Slovensku byli v ohrožení života," zdůraznil Holomek. Zástupci Romů nyní jednají s poslanci o možnosti novelizace zákona. Holomek nevyloučil ani podání ústavní stížnosti.

Za tři měsíce prokázaného nepřetržitého ukrývaní mohou žadatelé získat 60.000 korun. Pokud by se vyhovělo všem žadatelům, stálo by podle Holomka odškodnění Romů český stát nejvýš 400 milionů korun. "Pro státní rozpočet je to zanedbatelná částka a přitom by to byl skvělý signál o reflexi holokaustu ve společnosti," doplnil Holomek.

Za druhé světové války byli Romové spolu s Židy zahrnuti do vyhlazovacích plánů nacistů. Nacistický režim vyvraždil asi půl milionu evropských Romů. Transporty českých a moravských Romů z protektorátu začaly na základě výnosu šéfa SS Heinricha Himmlera. Z 6500 transportovaných jich bylo od března 1943 do ledna 1944 téměř 5000 odvezeno do takzvaného cikánského tábora v Osvětimi.

Slušní Romové

Emil Hunka (R.I.P.)

Tento pán rozený na moravskoslovenském pomezí se po druhé světové válce přistěhoval do našeho města a záhy se stal velice významným Romem v celostátním měřítku. Pracoval v děčínské továrně již od roku 1950. Vždy se angažoval v procesu soužití mezi starousedlíky a právě usazenými Romy v Děčíně. V roce 1968 došlo k jisté celospolečenské demokratizaci poměrů. Toho využili mj. Romové a založili první romskou organizaci - Svaz Cigánů-Romů. Tato organizace se snažila o udržení a propagaci romské kultury a snažila se také pomáhat v řešení sociálních problémů. Pan Emil byl okresním předsedou této organizace v Děčíně. Přirozená autorita tomuto pánovi zajistila respekt v komunitě a schopnost ovlivňovat věci k lepšímu.
 Vzpomínáme a nezapomínáme.

 Muzika

2Pac - Changes/Barrack Obama Yes we can

www.youtube.com/watch?v=AFM-TPxRF_k&feature=related

Bengas - Světový pochod

www.youtube.com/watch?v=mR1H2BrFHrg&feature=related

 Cigánski Diabli - Náne cocha

www.youtube.com/watch?v=8-wfsD-JvuA&feature=related

Vláda schválila nové členy "romské" rady
 

Vláda na svém zasedání bez rozpravy schválila návrh na jmenování některých nových členů a členek Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.  Seznam zástupců a zástupkyň občanské společnosti v Radě.

1. Bc. Cyril Koky, krajský koordinátor pro romské záležitosti Středočeského kraje
2. Bc. Lýdia Poláčková, Romská poradkyně města Ostrava
3. Jiřina Bradová, krajská koordinátorka pro romské záležitosti Zlínského kraje
4. Ing. Karel Holomek, předseda o.s. Společenství Romů na Moravě
5. Mgr. David Beňák, Vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. MÚ Praha 14
6. Mgr. Lenka Kurová, o.s. Začít spolu
7. PHDr. Renata Köttnerová, krajská koordinátorka pro romské záležitosti Olomouckého kraje
8. Ing. Jozef Holek, krajský koordinátor pro romské záležitosti Libereckého kraje
9. David Dudáš, Metropolitní rada pravoslavné církve pro pastoraci Romů
10. Roman Slivka, krajský koordinátor pro romské záležitosti Jihočeského kraje
11. Štefan Gabčo, Člověk v tísni o.p.s.
12. Marta Valková, krajská koordinátorka pro romské záležitosti Pardubického kraje
13. Lenka Balogová, krajská koordinátorka pro romské záležitosti Ústeckého kraje
14. Božena Fílová, koordinátorka pro romské záležitosti hl. města Praha
15. Mgr. Jožka Baláž, Romský poradce Městského úřadu v Bruntále
16. Mgr. Jarmila Balážová, ROMEA, o. s.

 čtěte více: www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_8038

Filmové novinky

Tekken

Ty jenž odkojil Sony playstation se dočkali......TEKKEN je natočený a letos zamíří i do našich kin. www.youtube.com/watch?v=lWVTLLPwaQc

 The Halo

Sci-fi střílečka HALO. www.youtube.com/watch?v=JCo8KLjZhDY&feature=related

 Legion

Není anděl jako anděl...:-) www.youtube.com/watch?v=tGE_zSdCzDU

 Tradiční romská jídla

Sýrové halušky s bramborami recept č. 3

Suroviny:

¾ kg brambor
400 g taveného sýra
100 g uzené slaniny
1 vejce
150 g hladké mouky
150 g hrubé mouky
Sůl

Postup přípravy:

Brambory očistěte, omyjte a nastrouhejte. Přidejte hrubou mouku, vejce, sůl a nakonec hladkou mouku. Vypracujte hrubší těsto tak, aby se oddělovalo od mísy. Z těsta nahádžte do většího množství vroucí osolené vody halušky, povařte jejich a perforovaným vařečkou povyberajte. Slaninu nakrájejte na malé kousky a dejte vyskvarit. Uvařené halušky dejte do velké mísy, přidejte sýr, malé kousky zveřejňují brambor, trochu škvařený masti ze sádla a promíchejte. Rozdělte na talíře, posypte opraženou slaninou a servírujte.

Každý týden nová osobnost, každý týden nové filmy, každý týden jiný recept. Když se ten týden protáhne na 14 dní, tak se nezlobte. :-) Ty předchozí pochopitelně najdete v archivu.